Podnikli jsme super výlet do Botswany, ale bohužel jsme národní parky zastihli v dešťové sezóně, což sice byla nádherná podívaná, ale utopili jsme kvůli tomu bus. Ne, že by zůstal někde v bažině, ale museli jsme se vzdát plánované cesty do Zimbabwe a odtáhnout bus na laně...
Syncra našich kamarádů jedou další offroad Velikonočního výletu, Hunter’s Road podél hranice Botswany a Zimbabwe. My tentokrát dobrodružství vynecháme, pravděpodobně to pro nás teď bude vzrušující i na pohodlné a bezpečné cestě, a budeme rádi, zda to vůbec dojedeme po asfaltu. Kupujeme do zásoby olej a míříme...
Záchranná mise Savuti Po závěrečném nočním průjezdu tříkilometrovou bažinou v Nissanu Jamese a Nicol, kde nějakým zázrakem nezapadneme, jsme v Savuti a v kempu. Bohužel tu jsme jen Briti, David, Hugo a já. Bus zůstal nepojízdný v buši. David míří k bráně kempu domlouvat odtah s rangery a my najdeme naše kempovací...
Tankujeme na benzínce v JAR kousek od hranice Botswanou a hrne se k nám chlap jako hora. „Vy jste přijeli z Evropy?“ Jasně, z Česka. „Ósam!“ On prý v Evropě byl, sedm let strávil ve Francii a živil se jako ragbista. To vidím, je ještě vyšší než David a jeho ramena...
Stříhání, psaní, vymýšlení, točení, prodloužení víz, úřady, plánování cesty, mapy, knížky, lejstra, ambasády, zjišťování cen a požadavků na nová víza. To na nás čeká následující tři týdny či měsíc. Auto už je opravené, mnohokrát píchnuté kolo spravené a zalepené, z Joburgu popojedeme šedesát kilometrů do administrativního centra země...
Naše měsíční vízum v Jihoafrické republice končí, chtěli jsme už mířit do Zimbabwe a Botswany, ale jsme tak nemožní a zabrždění, že na cestu zatím nejsme zdaleka ready. Můj počítač je stále v opravě a David má nedokončený díl seriálu, tak si musíme odskočit někam za hranici vízum obnovit. Nejkratší...
Pařba v Pretorii Z Maputa je to na hranici s Jihoafrickou republikou co by dup. Silnice je hezká, ještě trvají novoroční letní prázdniny, takže provoz skoro žádný. Na hranici vystojíme frontu na víza a ověření biometrických údajů v pasech a violà, jsme v JAR. Z hranice...
Čeká nás mosambický sprint na jih, chceme se posunout, pokud možno, každý den, ať jsme rychle v servisu v JAR. S tou rychlostí jsme ale limitovaní busíkovou osmdesátkou a taky jsme za víza dali 150 dolarů. A jsme přece v nové zemi, najednou se všude mluví portugalsky, jsou tu...
Tak jsme zase v nové zemi. Žádná velká překvapení nás ale po cestě nečekají. Na hranicích je to snadné, už se v tom pohybujeme jako ryby ve vodě. Hromadu fixerů a naháněčů odmítneme jedním vrzem, papíry, všechny kopie a nepotrhané dolary ze správného roku máme nachystané, nepřekvapí...
Mahaba beach V Dar es Salaam se nechceme moc zdržovat. Doslechli jsme se historky o tom, jak tu bělochy okrádají, unášejí a vůbec, asi to nebude to nejbezpečnější místo v Africe. Chceme se tu potkat s Čechy, co sledují busny a zajdou s námi na pivo. Ti nám radí...